Koncert v Oberhausenu byl krásný zážitek...

Shrnu-li dojmy z pátečního koncertu v  Oberhausenu, na kterém jsem byla, mohu prohlásit, že letošní program stojí za návštěvu!

 Foto: EWI

André Rieu opět velkolepě pořad moderoval, hrál a dirigoval svůj skoro padesátičlenný orchestr.
Ví, co lidé chtějí, co mají rádi a co očekávají, a proto se jako vždy zaměřil na to, aby lidé měli ten večer nejen velké potěšení z krásné hudby, (a to ne jenom té s tříčtvrtečním taktem), ale aby se také dobře pobavili. V obou případech si přišli všichni na své.

Nástup orchestru začíná jako vždy příchodem orchestru hledištěm za doprovodu pochodu "Sedmdesát šest pozounů" z muzikálu "The Music Man". (Krátká ukázka ZDE) Show pokračuje jednou skladbou za druhou, mezi nově zařazenými čísly nesmí však chybět slavný Second Waltz, při kterém André zavzpomíná na rok  1994, a Na krásném modrém Dunaji. Bez těchto skladeb by program nebyl úplný. S italskou populární písní "Volare" rozezpíval André celou halu, Platinoví tenoři přednesli krásnou árii  "Nessun Dorma" z opery Giacoma Puciniho Turandot a už tak výbornou atmosféru pozvedlo potpourri operetních melodií. Doufám, že stejně jako v Oberhausenu, také v Praze potěší svým sólovým zpěvem Mirusia, (Wishing You Were Somehow Here Again z muzikálu Fantom opery), Laura (Bésame Mucho), a Anna (ruská a ukrajinská píseň), petrohradské trio a berlínští Comedian Harmonists, kteří nás svým zpěvem přenesli do 20. a 30. let dvacátého století. 

                                                                                                                                                                Foto: EWI

 Veselo bylo, když se hrál valčík Sportovního Paláce, ve kterém publikum pobavila Manoe Konings. Mnoho smíchu bylo také při skeči s "býkem". (krátká ukázka ZDE)
Závěrečná "Óda na radost" od Beethovena nebyla zvolena náhodně... již na začátku programu kladl André Rieu důraz na to, že hudba lidi sjednocuje, což je v dnešní době víc jak aktuální a podle mne je to velice důstojný závěr koncertu. 

André samozřejmě dělal, jako že nás (obecenstvo) posílá domů, avšak i po tomto velkolepém závěru následoval rozdováděný přídavek, který pozvedl lidi ze sedadel a prostor před pódiem se zaplnil lidmi s mobily a fotoaparáty. Krásná výprava na jevišti s promítaným panorama, se světelnými efekty , s nádherně oblečenými hudebnicemi a hudebníky, a samozřejmě sám André Rieu stály za to, aby si vše člověk zblízka vyfotil. 

Jak jsem uvedla již v úvodu, celý koncert byl opravdu krásný zážitek a doufám, že stejný dojem jako já bude mít obecenstvo v květnu v Praze. 



ZDE si můžete prohlédnout několik fotografií z koncertu.