Úvaha o Andrém

Před několika dny vyšel zajímavý článek na webových stránkách pro klasickou hudbu Sinfin Music. Kritický pohled nejen na Andrého Rieu, ale i na ty, kdo ho zavrhují.

Možná, že to i tak trochu vysvětlí postoj českých médií...

 

 

André Rieu: hudebník, nebo šarlatán?

André Rieu je synonymem kýče, šibolet mezi znalci klasiky, ale je také jedním z těch vzácných klasických hudebníků, který plní stadiony a získává zcela nové publikum. Je to jen hudební showman, nebo jsme ho podcenili? Martin Buzacott z Austrálie zkoumá fenomén „André Rieu“.

(Sinfini Music, 10. 2. 2015) Nedávno jsem pracoval na rozhlasovém dokumentu, kterého byla součástí nahrávka Johanna Strausse „Emperor Waltz“. Během finální zvukové mixáže přišel do studia kolega ve chvíli, kdy začala hlavní melodie. Ztuhl a zastavil se jako přikovaný, zaujat natolik, že zapomněl, na co se přišel zeptat. „To bylo vynikající podání“ řekl, „tak svěží, tak promlouvající a tak bezprostřední.
„Kdo je to?“ zeptal se.
„André Rieu“, odpověděl jsem.
„Ne, vážně ...“

„Myslím to vážně. Je to André Rieu.“

Odešel ze studia, aniž by se zeptal, na co se původně přišel zeptat, zmatený a rozpačitý, protože se mu jako hudebnímu snobovi právě povedl dokonalý trapas. Ono se mu vlastně líbí něco, co se také líbí většině ostatních lidí. Celý článek ZDE