Vrijthof jako Mekka vídeňského valčíku Andrého Rieu

Článek po prvním víkendu koncertů na Vrijthofu.

Jeho koncerty jsou po světě proslavené. Fanoušci z celého světa přijíždějí do Limburgu, aby viděli Andrého Rieu v akci ve svém habitatu.

Říká, že za normálních okolností nemá rád během svých koncertů nějaký leitmotiv. Ale tento víkend nemohl nechat Brexit bez povšimnutí. Takže v pravidelných intervalech škádlil britskou část svého publika („Vítejte v Evropě ...“), které jeho ironii přijímalo typickým anglickým sebevýsměchem.

Andre Rieu začal tento víkend se svou 12 sérií koncertů na náměstí. Neutrální divák si nepochybně klade otázku, zda to lidé nikdy neunaví, ale odpověď je: „třikrát ne“. Ponořeni ve vířivce valčíku – každý večer se zaplní náměstí u baziliky sv Servatius více než 13.000 posluchači - je požehnáním pro tělo i mysl. Nebo, jak to říká mistr Rieu: „Valčík každý den, doktor může ven...“

Skupina ze souostroví
A tak vedl tento limburgský houslista se svým Johann Strauss orchestrem mezinárodní publikum (letos s osmdesáti (!) zastoupenými národnostmi včetně fanoušků z Palau, souostroví v Tichém oceánu) na nebesa vídeňského valčíku a hudebních skladeb jako operety, opery a muzikály. Od Giacoma Pucciniho (skladatel, který nahání husí kůži) a mocné verzi Ravelova Bolera, přes bruslařský valčík od Emile Waldteufela a směsi z My Fair Lady, až po evergreeny jako jsou Na krásném modrém Dunaji, Radetzsky Mars a Adieu Mein Kleiner Gardeoffizier.

To, že André Rieu a jeho soubor snadno přepnou na populární písně jako La Bamba, Hospůdko má, začouzená a speciálního hosta Lou Bega a jeho hit z roku 1999 Mambo No5 že doprovázejí swingem, by mnozí klasičtí puritáni pokládali za ohavnost.
To Rieuovi, a zcela oprávněně, nevadí. Umí jako žádný jiný významný vývozce hudby z Nizozemska překlenout propast mezi klasickou a lehkou hudbou. S orchestrem a vůdcem, kteří (občas během poředstavení BV Rieu pořádně sněží) vynikajícně hrají.

Z Andrého Rieu se nakonce vyvinul takový dnešní Ludwig van Beethoven. S tím rozdílem, že nemusí hrát Ódu na radost z deváté Beethovenovy symfonie: Všichni lidé jsou bratři, včetně Britů, je na Vrijthofu už léta samozřejmost.

(ad.nl 10. 7. 2016)