André Rieu je má, ale jaké kouzlo mají vzácné stradivárky? „Dělají přesně to, co chcete“

André Rieu patří k vyvolené skupině lidí na světě, kteří mají autentické stradivárky. Jaké je tajemství tohoto magického nástroje? „Je to, jako by si na něm prsty samy nacházely cestu.“

V čem přesně spočívá kouzlo Stradivariho houslí? A jak je možné, že je nástroj starý více než 300 let stále považován za lepší než ty dnešní?


 
Podle odborníků se jedná o kombinaci několika faktorů. Zaprvé, italský výrobce houslí Antonio Stradivari byl vynikající řemeslník, který svůj návrh neustále zdokonaloval. Ital měl navíc na své straně klima; v době kdy žil (1644-1737) byla Evropa v malé době ledové a zimy byly třeskuté. Stradivari používal smrk z Alp, který během těchto mrazivých zim rostl velice pomalu a díky tomu má dřevo jedinečnou hustotu, která zajišťuje ideální rezonanci.

Vědci také zjistili, že javorové dřevo, ze kterého se vyrábějí další části houslí, bylo ošetřeno konzervačním prostředkem obsahujícím hliník, vápník a měď. To mohlo ovlivnit akustické vlastnosti Stradivariho houslí. A pak je tu ještě speciální lak, nad kterým si vědci lámou hlavu. Prošel speciální chemickou úpravou, pravděpodobně obsahující borax nebo kovové soli, aby se dřevo chránilo před dřevokazným hmyzem, ale tím se také nechtěně zlepšil zvuk.

Zvuk houslí zní jako zvon i po třech stech letech. Janine Jansen, jedna z nejznámějších nizozemských houslistek, vyzkoušela řadu stradivárek. „Jejich zvuk? Ten se nedá specifikovat. Společné mají to, že mají duši, něco magického v rezonanci. To mě fascinuje nejvíc: všechny je postavil stejný génius, ale všechny mají svůj vlastní hlas.“

André Rieu řekl víceméně totéž dříve v rozhovoru pro De Limburger. „Stradivárky dělají přesně vše, co chcete. A mají jedinečný a velkolepý zvuk.“

Protože je po celém světě v oběhu jen několik stovek stradivárek, platí se za ně vysoká cena. Nejvyšší cena, která kdy byla zaplacena za tyto housle, byla 11 milionů eur v aukci online v roce 2011. Rieuovy stradivárky pocházejí z roku 1667 a mají také hodnotu několika milionů.


 Jak pevně je Rieu k tomuto nástroji připoután, bylo patrné z nahrávky programu iluzionisty Victora Midse z roku 2021. Pro svůj trik použil Mids stradivárky Andrého Rieua. Tři pouzdra, v jednom z nich stradivárky. Stejně jako ve hře se skořápkami, Mids zamíchal na stolku s pouzdry a pak přijel parní válec ... Podívejte se na toto video.

Ať už jsou stradivárky jakkoliv výjímečné a cenné, Rieu je nepovažuje muzejní kus. Normálně na ně hraje, a to s velkým potěšením. Pierre Rieu: „Otci nejde o majetek; pro něj je ​​to především nástroj na kterém se fajnově hraje. Některé housle s vámi neladí, jiné vám padnou. A stradivárky je nástroj, který s vámi ladí, jako by si na něm prsty samy našly cestu.“

To, že Rieu nechce hrát na tento nástroj pouze jenom on sám, je patrné z toho, že v roce 2012 zapůjčil své housle souboru Amati Ensemble na jejich koncert v rámci tehdejšího ročníku TEFAF.
I když se jedná o vzácnou výjimku, ukazuje to, že Rieu nechce představit vynikající zvuk těchto italských houslí jenom svému publiku.

I když
je podle některých i tento vynikající zvuk mýtus. V testu slepého poslechu, kterého se zúčastnilo tři sta návštěvníků hypermoderní koncertní síně v Paříži a New Yorku, byly poslouchány troje stradivárky a tři moderní housle. Posluchači nedokázali rozlišit staré od nových a přednost dostaly moderní housle především kvůli jejich lepší zvukové projekci. Toto srovnání není zcela spravedlivé, protože housle, které Stradivari vyráběl, byly určeny pro mnohem menší koncertní sály a komnaty sedmnáctého století. Moderní výrobci houslí vyrábějí nástroje, které z hlediska zvukové projekce cílí na mnohem větší prostor.

Navíc u stradivárek tady také hrají roli i emoce. Kombinace historie, mystiky a vzhledu dělá tento nástroj tak neodolatelným. Je to jako slepá ochutnávka coly, kde levná značka někdy porazí pravou Coca-Colu. Ale když stojíte v supermarketu, stejně sáhnete po té jediné a jedinečné.

Článek zkrácen a upraven podle článku Ivara Hoestry, Limburger, červenec 2026 



Žádné komentáře:

Okomentovat