André Rieu: o jeho 70 a o spolupráci s Bruce Springsteen

Tento měsíc slaví 'mistr davu' nizozemský houslista a dirigent André Rieu svoji 70 se speciálním celosvětovým představením v kinech, ve kterém se vydává s publikem po cestě své mimořádné kariéry.
V André Rieu: 70 let mlád, vybral po světě proslulý hudebník své oblíbené koncerty, aby vytvořil dokonalý koncertní zážitek.

V The Senior hovoří o svém životě a proč chce spolupracovat s rockovou legendou Bruce Springsteen.

Hrál jste po celém světě. Kde hrajete nejraději?

To je pravda, viděl jsem mnoho míst po celém světě (první skladba na jednom z mých posledních CD je Around the World (Okolo světa); existuje však jedno město, kterému jsem dal své srdce: moje rodné město Maastricht.
Během našich letních koncertů cestují fanoušci ze všech kontinentů na náměstí Vrijthof a společně máme atmosféru, kterou mohu označit za jedinečnou. Minulé léto jsme napočítali téměř 100 národností! Doufám, že budu moci pokračovat v této nádherné tradici ještě mnoho dalších let. Austrálie se samozřejmě stala jakýmsi druhým domovem na druhé straně světa. Rádi sem přijíždíme.

Je někde místo, kde jste nevystupoval a kde byste chtěl?

Snažím se objevovat nové země. Plánujeme cestu do Ruska, Malty, Řecka a Číny, a rád bych navštívil Indii.

Existuje někdo, s kým byste rád spolupracoval?

Ach ano, Bruce Springsteen!!! Přestože jsme zhruba ve stejném věku, jeho energie je obrovská.

Koncertujete ve zvláštních ročních obdobích jako jsou Vánoce. Máte nějakou oblíbenou oslavu, kterou považujete za významnou?

Minulé léto jsme uspořádali 100. koncert na náměstí Vrijthof a přivítali našeho miliontého návštěvníka. To mě potěšilo, rozhodl jsem se vzdát hold všem svým věrným fanouškům pomocí CD s názvem Happy Days. (Šťastné dny)
V říjnu jsem dovršil 70 let a slavil jsem je se svou velkou rodinou (orchestrem a všemi ostatními fantastickými zaměstnanci) a s mojí malou rodinou (moje manželka, naši synové se svými manželkami a našimi pěti nádhernými vnoučaty). Když plánuji dosáhnout 140, myslím si, že bude ještě mnohem více oslav.

Jak jste začal hrát na housle?

Můj otec byl dirigentem symfonického orchestru, ale byla to moje matka, která vybírala nástroj pro všech šest dětí; myslela si, že mi housle budou nejlépe vyhovovat, a měla pravdu. Neexistuje žádný jiný nástroj, který by dokázal tak dobře zachytit a překládat mé vnitřní pocity.
Jako mladý chlapec jsem také hrál na klavír, hoboj a rekordér. Housle však zvítězily v „soutěži“ a poté jsem byl přijat nejlepšími učiteli na světě - mezi nimi také velmi talentovaný a přátelský Herman Krebbers, který minulý rok zemřel. Mohu vám prozradit malé tajemství? Hraji také na zpívající pilu - ale ne profesionálně, pouze příležitostně.

Která z vašich skladeb je „favorit publika“?

To je určitě valčík Na krásném modrém Danaji od jediného skutečného krále valčíka, mého velkého hrdiny Johanna Strausse. Jakmile publikum uslyší první tóny, popadnou se, vyskočí ze svých křesel a začnou tančit! Dokonce jsem slyšel, že lidé tančili i v kinech v uličkách, což mě hřeje na srdci a naplňuje radostí.
Osobně nemám zvláštního favorita – jakmile zazní magický a okouzlující rytmus valčíka, jsem ve svém živlu. Zlato a stříbro  od Franze Lehara je krásný kus.

Jak odpočíváte na turné?

Turné jsou skvělá, člověk vidí tolik různých míst a seznámí se s různými kulturami. Mám štěstí, že mohu usnout v jakékoliv poloze, kdykoli a kdekoli chci, takže když jsem unavený, zdřímnu si. Také si odpočinu při luštění sudoku nebo u dobré knihy. Pokaždé, když každým rokem navštěvujeme Řím, rád si přečtu něco o římských císařích, nebo jiné historické romány. Můj syn Marc mi koupil trilogii Kingsbridge od Ken Folletta, je to skvělé.

Andre Rieu se připravuje v zákulisí se členy svého orchestru a doprovodem.

Co rád posloucháte doma?

Zní to trochu podivně, ale dávám přednost tichu, ať doma nebo na cestách. Jsem obklopen hudbou po velkou část dne, takže si opravdu užívám chvilku klidu. S jednou vyjímkou: když se vnoučata naučí novou píseň nebo skladbu na jednom ze svých nástrojů, to jsem šťastný a hrdý posluchač!

Na jaký úspěch jste nejvíc hrdý?

Na světové turné s replikou hradu Schonbrunn. Když jsme hráli ve Vídni před skutečným hradem, všechno bylo perfektní a úžasně romantické. Tehdy jsem požádal syna Pierra, aby postavil repliku v plné velikosti, se kterou se bude dát moci cestovat. To mě na rok zbankrotovalo, ale stálo to za to. Byla to v té době největší scéna, s jakou kdy nějaký umělec cestoval, včetně debutantů, koní, kočárů, fontán. Skutečná pohádka.

A nakonec: jaká je vaše rada pro hudebníky, bez ohledu na věk, učit se na nějaký nástroj?

Fantastické, chcete se učit hrát na nástroj: hudební vzdělání je vždy dobré, je to dobré pro váš smysl pro harmonii, váš smysl pro krásné věci v životě. Nikdy se nevzdávejte naděje, snažte se věřit v sebe a svůj sen. Stejně jako Walt Disney říkal: „Pokud o tom můžete snít, můžete to udělat!“ Hodně štěstí.

(Geraldine Cardozo, Features Editor - The Senior, 5. 2. 2020, volně přeloženo: EWI )