Marcel Falize a Glenn Falize, bicí nástroje, tympány
André Rieu o Marcelovi:
„Už ve svých deseti letech vyhrál Marcel svoji první soutěž. Od té doby toužil hrát v orchestru a cestovat po světě.
Se svými všemi instrumenty, na které umí zahrát i na pět najednou, je srdeční tep orchestru. A to je, stejně jako u lidského těla, nesmírně důležitá funkce. Bubeník sleduje každý pohyb dirigenta, což Marcel umí jak nikdo jiný.
Co také mimochodem dělá, když si myslí, že to nevidím: Někdy flirtuje s hezkými dámami v publiku!“
André Rieu o Glennovi:
„Glenn chtěl bubnovat, sotva vyrostl z věku batolete, a tak byl jeho otec také jeho první učitel na bubny. Rychle se ukázalo, že je Glenn výrazný talent. Tak výrazný, že jsem ho jako sedmiletého pozval na koncert do Berlína, aby hrál sólo. Všechny zkoušky probíhaly dobře, ale minutu před tím, než měl nastoupit, se malý Glenn podíval do sálu. Uviděl desetitisíce lidí a neodvážil se na jeviště. Nakonec ho jeho otec přece jenom přesvědčil a Glenn hrál jako Bůh. A hraje tak stále!
Stejně jako jeho otec je Glenn vynikající bubeník, který si občas rád vystřelí ze svých kolegů. Doma hraje rád fotbal, i když na to při jeho studiích a cestování příliš času moc nemá.“
Žádné komentáře:
Okomentovat