Krátká zpráva o včerejším koncertu na Vrijthofu

Pod dojmem z loňského roku, kdy jsem po odpolední zvukové zkoušce musela terén Vrijthofu opustit, protože jsem neměla na večerní koncert vstupenku a kdy jsem si řekla, že ´to se mi už nikdy nestane´, protože jsem byla zahlcená tou krásnou letní atmosférou nabitou vzrušením a očekáváním přihlížejících kolemjdoucích a návštěvníků a chtělo se mi moc zůstat, postarala jsem se, abych letos vstupenku včas měla.
Bylo to stejné jako minulý rok. Maastricht plný turistů, občas  v extrémních oděvních kreacích, že si s údivem říkáte, že trochu seberereflexe by neuškodilo, ale to je úkaz, který vidíte v kterémkoliv větším městě a kdo ví, jak se zase oni dívají na mě...
Návštěvníky koncertu lehce rozpoznáte a to nejen podle svátečního oděvu a podle věkové kategorie, ale také podle výrazů tváří. Ještě nikde jsem neviděla tolik šťastných a těšících se lidí pohromadě. Lidí, kteří se na sebe usmívají, většinou jsou ze všech kout ů světa a často kladená otázka je ´Odkud jste?´, vidíte na nich jak jsou natěšení, protože prožijí ten večer něco společného a hezkého. A ten pocit je potom naprosto úplný, když projdete kontrolou a pohybujete se pouze mezi návštěvníky koncertu. Manželé ve věkové kategorii tak od padesáti nahoru,  dvojice matka a dcera, syn, kamarádky, ale také mladší lidé. Samozřejmě v menším poměru, než na koncertu popové hvězdy, ale o to více zanícení.
Koncert začíná ve 21.00. V půl deváté vyjde André Rieu  a členové orchestru na vstupní terasu před divadlem Vrijthof, kde se všichni scházejí ze svých šaten, aby ve 20.55 společně vyrazili průvodem ke vchodu na terén pódia. Tam pak čekají na první tóny ´Seventy Six Trombones´, aby pochodovali na pódium.
Tento zvyk se stává stále známější a kolem terasy a v přilehlé ulici se kolem půl deváté shromažďují lidé. V této půlhodince jsem mezi skupinkou také postávala a trochu fotila.
Letos hraje v orchestru na čelo také mladší bratr Andrého Robert. Na druhé fotce stojí čelem k nám.
Koncert samotný jako vždy krásný, okázalý, všehomix k zamyšlení i ke smíchu.