Andre Rieu, obchodník se zásadami

Andre Rieu odmítá v některých zemích vystupovat. Navzdory milionům eur, které mu nabízejí. Toto je uvedeno v knize, kterou o něm vydal De Limburger na počest jeho letošních 75. narozenin. Kniha o světoznámém maastrichtském houslistovi vyjde 26. června. Dnes krátký, mírně upravený výňatek z knihy, která se týká části kapitoly o podnikateli André Rieu.

22. 6. 2024

Rieu měl v průběhu let mnoho finančních neúspěchů. Jeho světové turné s replikou hradu Schönbrunn (slavný vídeňský palác Císařovny Sisi a Franze Josefa, který nechal postavit pro své koncerty, 125 metrů široký a 34 metrů vysoký) prodělalo desítky milionů dolarů a o rok později se přidala další ztráta, když onemocněl a musel přerušit své světové turné. Dvakrát se musel vydat do banky, aby odvrátil bankrot. „Všechno patřilo bance. Moje studio, všechna moje CD, moje Stradivárky, práva na mé jméno, doslova všechno.”
„Musel jsem dát do zástavy všechno, včetně voliér,“ řekl o tom později. Velké ztráty, které budou vyrovnány v roce 2024. Rieu měl nejlepší rok 2022 (poslední rok, pro který jsou v době psaní knihy k dispozici údaje). V tomto roce je obrat podle roční uzávěrky 67,5 milionů a nejsou důvody předpokládat, že rok 2023 bude horší. Obrat sám o sobě mnoho neznamená, ale každý, kdo ví, že po odstranění nákladů zůstane zisk 1 milion, může dojít k závěru, že Rieu má rok 2022 vynikající. Vítané po koronových letech, druhém období, ve kterém se podnikatel musel obávat. I když syn Pierre má o tom období jasno. Bankrot? Vyloučeno! „To se nestane. Jsme zdravá firma a jsme rozumní. A tuto kombinaci potřebujete, abyste se vyhnuli bankrotu. Pokud nebudeme moci platit účty, je třeba přijmout opatření. Prodej nemovitostí a nástrojů, aby každý dostal to, na co má nárok.“

Stradivárky
Na posledním místě je propouštění. „Táta raději prodá své Stradivárky, než aby musel propouštět své lidi. Jsou spolu na cestách čtyřicet let, ty jen tak nepropustíš. Takový můj otec není.” Prodej Stradivárek nakonec nebyl nutný. I když si Rieu myslí, že v nouzi by za ně mohl dostat kolem sedmi milionů. Není tedy divu, že se Pierrově otci ulevilo, když premiér Mark Rutte během v období korony oznamuje, že společnosti mohou očekávat finanční podporu. Rieu řekl v časopise Elsevier: „Tehdy jsem slzel štěstím. Nemusel jsem nikoho propouštět, protože vláda platila 80 procent platů.”

Během tohoto koronového období se také ukazuje, jak loajální je jeho publikum, protože nikdo nepožádal o vrácení peněz za vstupenku zakoupenou v roce 2020, čímž je Rieu v roce 2021 pohnut.
„To mluvíme o 700 tisících (!) vstupenkách. Skutečnost, že se lidé rozhodnou nechat si vstupenku a čekat, mě hřeje u srdce.”

 Dnes se zdá, že je podnikatel Rieu starší a moudřejší. Rizikům se už vyhýbá. O velkých plánech, které kdysi měl, už ho vlastně nikdy neslyšíme. A ty plány byly velkolepé. Představení na Měsíci lze snad brát jako vtip, ale výlet na Severní pól? Rieu už vyzkoumal v roce 2009 i to, jak to udělat. Do oblasti se chce dostat ledoborcem a hrát pro Inuity, původní obyvatele Severního pólu.

„Vystoupením také upozorníme na zhoršující se životní prostředí,“ říká syn Pierre. Svět si všiml, že to nebyl jen módní výstřelek v roce 2013, kdy tisková služba ANP náhle rozšířila zprávu, že se koncert na Severním pólu skutečně uskuteční a to 18. srpna 2014. Každý, kdo se bude chtít zúčastnit, bude muset zaplatit nemalé peníze: 35 tisíc eur za vstupenku. Ukázalo se, že jde o žert člověka, který předstírá, že je příbuzný Rieu. Ale na dotaz Pierre znovu potvrzuje, že plány v roce 2009 byly vážné. K dispozici byly tehdy pouze dva poněkud zchátralé ruské jaderné ledoborce a proto Rieu projekt odložil. „Škoda, kterou byste s těmito loděmi způsobil, by byla větší než pozornost, kterou byste vyvolali,“ řekl Pierre.

V roce 2017 se k plánu vrátí i samotný André Rieu. Ostatně také poukazuje na to, že koncert na Měsíci není myšleno tak úplně jako vtip. „Kdysi jsem snil o koncertech na Severním pólu a na Měsíci, dokonce jsem o tom mluvil s Richardem Bransonem. Ale v určité chvíli se stanete trochu realističtější a uvědomíte si, že něco takového je prakticky nemožné. I když Walt Diesny jednou řekl: Když o něčem sníš, dokážeš to! Nádherné motto, často na něj myslím.“

Nicméně jsou nyní Rieuovy plány, kdy se pohybuje po zeměkouli tři čtvrtě století, méně velkolepé. Podnikatel již nestaví obrovské hrady, ale vkládá své peníze do kamenů. Vlastní téměř osmdesát objektů. V Assendelftu a Krimpen aan de Ijssel, ale nejvíce ve svém milovaném Maastrichtu.

Například vlastní několik nemovitostí na Maasboulevard a také se soustředil na okolí svého hradu na Ursulineweg nedaleko Sint-Pietersberg. Když se poblíž uvolní dům, je velká šance, že André Rieu učiní nabídku a nemovitost krátce poté koupí. Koupil už hodně nemovitostí, zejména v ulici, která sousedí s jeho hradem (Lage Kanaaldijk). Důvod: Rieu nechce, aby fanoušci bydleli za jeho zahradou. Jednak proto, že si to nepřeje, a jednak proto, aby udržoval onen vytvořený mýtus o králi valčíku, který žije na hradu. Protože hrad slouží hlavně jako kancelář a není to místo, kde Rieu v noci spí, podle lidí, kteří to vědí. Rieu si v dnešní době na peníze nemusí moc stěžovat. Zisk ve výši 17 milionů, který vydělá v roce 2022, okamžitě vloží zpět do společnosti a jen jeho housle mají v účetních knihách hodnotu téměř 11 milionů eur.

To, že nemusí myslet na peníze, není pro Rieua samozřejmé. Zvláště v prvních letech jeho salonního orchestru, kdy se po ukončení školy snažil nastartovat svou hudební kariéru, to nic moc nebylo. V knize své ženy Marjorie říká:„Bylo mi řečeno, že po sedmi hubených letech obecně následuje sedm tučných let. Čekal jsem na to vlastně od roku 1985, ale v každém případě to trvalo dalších sedm let, než se bilance naklonila na druhou stranu.“

Salonní orchestr
Bylo to také v těch letech, těsně předtím, než Maastrichtský salonní orchestr spatřil světlo světa, kdy Rieuv podnikatelský duch znovu vystrčil růžky. Protože, co když v hudbě není žádná budoucnost? Co pak? Odpověď zní: založit pizzerii společně s Marjorie. V průběhu let Rieu několikrát mluvil o plánu založit pizzerii ve studentské čtvrti v Maastrichtu. S jedinečným pokrmem na jídelním lístku: Pizza Paganini. A když si tuto pizzu objednáte, šéfkuchař Andre Rieu přijde a zahraje ho u vašeho stolu. Plán, který se nikdy neuskuteční, protože se nakonec přece jenom dostaví úspěch. Ale ukazuje to, že Rieu zná cenu peněz a že nebyl vždycky bohatý. Rieu také není žádný obchodník, jehož životním cílem je vydělávat víc a víc. Vystupovat o Vánocích, na Nový rok nebo na karnevalu? To se nestane, ať se mu nabízí jakýkoliv obnos. To jsou chvíle, kdy je rodina nejdůležitější a chce také za každou cenu, aby jeho orchestr měl také volno. Soukromá vystoupení pro ty nejbohatší na zemi? To už musí být opravdu něco zvláštního, aby na to Rieu přistoupil. Člen orchestru a pravá ruka Andrého Rieu Frank Stein si vzpomíná pouze na tři taková vystoupení. „A žádostí měl hodně. Byli jsme u firmy Otto, to je německá zásilková firma, která tehdy existovala 100 let. Vystupovali jsme v zahradě, byla zde i Angela Merkel. Pak ještě jednou pro majitele jedné velké plynové společnosti v Mexiku, a také jsme byli v Bangoku. U Thajského páru, který studoval v Heidelbergu a poté založil jednu z největších asijských pojišťoven. Ti byli mezitím již ve věku, že se nemohli vydat do Evropy na Rieův koncert a tehdy ho požádali, aby přijel on k nim. To jsou jediná soukromá vystoupení, o kterých vím. Musíte ale pocházet z velmi dobrého prostředí. Pro ruské naftové magnáty, byznysmeny v Dubaji nebo prince v Saúdské Arábii to nedělá.“

 Jsou také země, kterým se vyhýbá. Bohaté země, země ve válce. Země, kde by mohl shrábnout bez námahy extra miliony. Proč to nedělá? Z principu. Vypráví ve 2024 v Mexiku City, těsně před tím, než se musí nemocný vrátit. Tak zmizelo v uplynulých letech ze seznamu několik zemí. V minulosti stál na seznamu koncert v Rusku a Izraeli. Země, kam nyní nepřijede. „Naše ruské turné bylo zcela připravené, když začal Putin střílet.“ Izrael byla ze seznamu vyškrtnuta ještě dřív. „Když chtěl Netanyahu zrušit soudnictví, hned jsem řekl: Ne. V Bahreinu jsme tedy byli, ale to jsme nejdřív důkladně prozkoumali. Pierre tam mluvil s princem a řekl mu: Chci vědět, jak je to s homosexuály, protože ty máme v orchestru také. O tom mluvime nejdřív. A proč to vyprávím? Hned po koncertu jsme měli na telefonu Saudi Arábii. Kdy přijedete? Když Pierre řekl, že nechceme přijet, hned řekli, že obnos zvojnásobují a později ztrojnásobují. Ale o to nám vůbec nejde, nejdřív by museli změnit Ústavu. A stejně pořád volají a volají.“

Opačně
Podle Steina jsou to rozhodnutí, která jsou také vysvětlena orchestru. „Pierre nám vysvětlí, že měl kontakt s Amnesty Internatinal a proč bylo rozhodnuto, že do Bahreinu a Abu Dabi můžeme a do Saudské Arabie ne. Že André řekne ne, pro to mám respekt. Můžete být na billboardech stejně jako fotbalisté a posílat pěkné tweety za půl milionu, ale to on neudělal. A když obnos zvojnásobují, tak to pracuje u Andreho a Pierre opačně. Zkusíme se neurazit, řekli na to. Přirozeně, že v Saudiské Arábii moc rádi nebyli.“

S rezervou
Přemýšlet o tom, někam jet nebo nejet, není ostatně nic nového. Tak se před lety také rozhodlo nejet do Severní Koreje. „Pierre tam jel všechno domluvit,“ vyprávěl o tom před několika lety jednou André. „Řekl jim mým jménem: Můj otec by sem přijel hrát pod podmínkou, že Severokorejci a Jihokorejci spolu při koncertu mohou v míru tančit valčík. A rozhovor byl rychle u konce, škoda.“

Ukazuje to především na to, že Rieu nemyslí, že nic není nemožné. Ať to zní naivně nebo ne. Kerstin Cornelis, která s Rieu jezdí dvanáct let jako manažerka, přiznává, že se také vždycky musela trochu smát, když se objevil zase nějaký bláznivý plán. Brala to vždycky s rezervou, bez toho, že by podstatu nápadu nějak bagatelizovala. „Podle mě nikdy skutečně nemyslel vážně, že by jel hrát na měsíc, ale podle něj bylo možné všechno. A to také úplně dokázal. V tom smyslu, co se mě týká, byl už André na měsíci dávno.“

*************

Tim Geurts, De Limburger, volný překlad
Použité fotografie Pinterest, Facebook.