André Rieu nabízí jedinečný pohled do zákulisí světového turné

00:54  

JV Začátek byl učiněn, jste spokojený?

AR Ano, byl to hezký večer a publikum bylo fajn.

JV Ten úsměv je, že jste pyšný?

AR Ne, ale bylo to strašně napínavé. Nový program a všechno musí klapat, rozumíš. Celé vánoční prázdniny jsem přemýšlel, zatímco si ostatní dávali koblihy. To tak s Marjorie sedíme a ´tohle musím říct jinak, tohle musí jinak, tady musíme změnit pořadí, a tak pořád něco děláš a – podařilo se!

1:30 JV Čeho jsem si dnes večer také všiml bylo to, že jste každým rokem, možná každou minutou stále více pyšný na lidi, se kterými pracujete.

AR Ano, přesně tak. Jsme už 36 let spolu a podle mě není na světě moc profesionálních orchestrů, které by byly spolu tak dlouho. Druhá generace už začíná a třetí skoro! To je přece něco, na co můžeš být pyšný?

JV Jste také každou minutu pyšný sám na sebe?

AR Ne to ne, stárnu...

JV Stárnete? Je vám 74, takže.... ahój – vaši fanoušci...

AR Ano 74, to už člověk cítí, před 30 lety jsem dělal věci, které... eh, ale nestěžuji si.

JV Jak to vydržíte?

AR (rozhlíží se) Je tady ještě? Teď tady byl, můj trenér. Vždycky tady sedí na dvou žídlích, protože, ehm... je to takováhle bedna... Jezdí s námi na tourné, každý den disciplinovaně trénujeme. Snídám v 8 hodin a každý den od 8.30 do 9.30 trénujeme.

3:05 JV Na pódiu jste vyprávěl o tom, jak po koncertech pokračujete v baru. Vy sám také, nebo jenom členové orchestru?

AR Ne, ne. Říkal jsem přece, že to už ležím v posteli. (Směje se)

JV Ale taky jste se vrátil, jak jste vyprávěl?

AR Ano, vrátil jsem se, občas se to stává. Fakt jsem se vrátil.

JV Na co si virtuálně připijeme pro 2024?

AR Aby byl každý zdráv, protože to je to nejdůležitější, a abychom mohli každý večer hrát, protože co je krásnější, než toto moci dělat!

3:46 JV Toto je každý večer samozřejmně pokaždé unikátní chvíle, berete si housle také každý večer domů, nebo jak to děláte?

AR Co jako myslíte?

JV Jestli si je berete s sebou na hotelový pokoj?

AR Ne, na to někoho mám. A to není proto, že bych je nechtěl nosit, ale například za chvíli někdo přijde z organizace loterie, nebo novináři jako jsi ty a to nejsem u houslí. Rozumíš?

JV Takže je stále někdo v blízkosti?

AR Ano, housle mají svoji ochranku.

JV Tak takhle to je tedy každý večer.

AR Slyšel jsem jednou, že Yo-Yo Ma, slavný hráč na čelo, má čelo Stradiváry. Těch není nijak moc. A to čelo zapomněl v taxíku v New Yorku! Ale naštěstí to byl poctivý taxikář. Tak si to jen představ.

JV No, to kdyby se člověku stalo...

AR To je usazená kalafuna, tu musím otřít. Vidíš, už je je pryč.

JV To je ale dost práce!

AR No ano! Hrály krásně, tak se o ně musí dobře pečovat.

JV A kufr je zavřený. Poprvé v tomto roce! Letos ho ještě asi 76x otevřete, že?

AR Naprosto správně!

------------------------------

JV Jordi Versteegden